| Konec roku nepatří k obdobím, které bych vyloženě zbožňoval. Ve firmě je spousta
práce, protože hodně lidí se snaží během několika posledních dní stihnout to, co
nezvládli za celý půlrok. V ulicích a obchodech jsou davy lidí, kteří zběsile utrácejí
za věci, které by jindy snad ani nekoupili, a když tak ne za ty přemrštěné ceny. Doma se uklízí, jako by něl přijít na návštěvu
krajský hygienik. Vaří se, peče se a nakupují se zásoby, jako by každým dnem měla vypuknout válka.
|
Na druhou stranu vánoce a oslavy konce roku si může každý bez ohledu na "tradice" zařídit po svém.
Přestože vánoce jsou křesťanské svátky (lépe řečeno křesťany převzaté a pro svou ideoligii přetvořené), slaví se do jisté
míry po celém světě. Nebo aspoň tento dojem vytvářejí obchodníci po celém světě.
U nás se ovšem tyto svátky změnily na bakchanálie, tedy "oslavy plné opilství, obžerství a dalších nepravostí všeho druhu".
|
|
|
Mým dlouholetým přáním a utkvělou představou, jak prožít tento poslední týden roku, je opustit naše nehostiné mrazivé kraje
a svátky prožít ve stínu palem na břehu tropického moře. Smůla je, že podobný nápad dostávají miliony lidí po celém světě a
vánoce spolu s velikonocemi jsou proto ve znamení stěhování národů. S tím bohužel souvisí i dražší služby
všeho, co s cestováním souvisí.
Na konci loňského roku (2002) se mi mé přání nebo spíš předsevzetí podařilo realizovat i když v dost ořezané podobě.
|
Spolu s kamarády Pavlem, Radkou, Lenkou, Martinem, Petrem a Daliborem jsme se vydali strávit přelom
starého a nového roku sice k moři, ale bohužel ne do tropů. Naším cílem se stal Istanbul, podle mého názoru spolu
s Prahou nejhezčí město na světě. V Istanbulu jsem už sice byl dvakrát, ale atmosféru tohoto města rozkročeného na dvou kontinentech
si rád připomenu znovu a určitě uvidím zase něco nového.
Nabídku silvestrovského zájezdu jsem objevil v půlce října na stránkách agentury
Last.cz za příznivou cenu 5 990 Kč, která zahrnovala
letenku a ubytování se snídaní. Pořadatelem zájezdu byla cestovka I´m
travelling-FBSK 1907.
Bohužel se ukázalo, že tato příznivá cena není konečná: bylo nutné připočíst letištní taxy 1 200 Kč a pojištění CK proti úpadku.
Díky byrokratům z našeho ministerstva komplikací (nebo zamini ?) nám Turci zrušili možnost získat vízum za 10 dolarů přímo na letišti
v Istanbulu. Turecké vízum je proto od listopadu nutné vyřídit předem na ambasádě v Praze, což navíc stojí více než dvakrát tolik, 680 Kč.
Nakonec se tedy cena pětidenního silvestrovského výletu ustálila na 8 170 Kč, ale i tak si myslím, že to stálo za to.
|
|
|
Ráno 28,prosince jsem se všichni sešli na ruzyňském letišti, kde jsme od zástupců cestovky dostali letenky, ubytovací vouchery a pasy
s tureckým vízem.
Při odbavení sice byly trošku problémy, protože uředníci nevěděli, jestli měsíční platnost víza je ode dne vydání (to by byla
naše víza už pár dní propadlá) nebo od data vstupu.
Nalétal jsem už po světě hezkých pár desítek tisíc kilometrů, ale poprvé jsem dostal palubní vstupenku,
na které nebylo číslo sedadla. Jinak řečeno: "sedni si, kam chceš, poslední poletí v zavazadlobvém prostoru".
Charterový let zajišťovala dva roky stará turecká společnost Free Bird s jedním ze svých čtyř
MD-83. Letušky byly příjemné, jídlo obstojné a hlavně let trval jen něco přes dvě hodiny, takže téměř plná spokojenost.
|
Na Atatürkově letišti už nás čekají delgáti cestovky a po pár minutách odjíždíme do hotelu v centru města. Ještě na letišti jsem si vyměnil 60 dolarů, což při momentálním
kursu představuje 94 milionů lir. Zvláštní pocit být milionářem...
|
|
